🜃 Hlinoviny #10 ~ barvy všecky
Barvy hlíny jsou vzpomínky na vodu, vzduch a čas.
Ssst! Elektronický holub u vás právě upustil ještě horké vydání Hlinovin.
Začíná moje roční období. Podzim. Doba, kdy barvy kolem nás získávají hloubku. Listy nejsou jen zelené, ale hrají od žluté po vínovou. Země tmavne, mlhy barvy tlumí, ale přitom všechno působí bohatší. Svět se začíná zařazovat nižší stupeň rychlosti.
Hlína tohle umí taky. Není jen hnědá. Stačí použít jiný jíl, hrst jiného písku, špetku pigmentu a rázem se ze stěny stává živý obraz. Někdy světlejší, jindy tmavší. Nikdy úplně jednotný – a právě proto tolik pravdivý.
V tomhle vydání Hlinovin se podíváme na barvy hlíny, pigmenty a míchání. Na to, jak se dá odstín vážit i hledat, a proč se vyplatí přijmout, že hlína nikdy nebude sterilní. Stejně jako podzim, i hlína je proměnlivá – a právě proto nás tak přitahuje.
Uvařte si čaj z loňských šípků, pusťte si třeba písně z alba Barvy všecky Zuzany Navarové, které propůjčilo název tomuto vydání Hlinovin a jdeme na to!
🦪 Perly v blátě
~ zajímavá fakta o hlíně ~
Paleta Země
Když vezmeš hrst hlíny do ruky, držíš v dlani barvu, kterou Země míchala miliony let. Kapka vody, závan vzduchu, kousek minerálu – to všechno se ukládalo do odstínu, který dnes díky hliněným omítkám můžeme mít i v našich interiérech…
Miliony let ve zkratce:
1. Zrození barev – chemie železa
Základní barevnost hlíny určuje železo, které je skoro všude v zemské kůře.
Když železo oxiduje (reaguje s kyslíkem), tvoří hematit (Fe₂O₃) → sytá červená.
Pokud je víc vlhko a méně kyslíku, vzniká goethit (FeO(OH)) → žluté a okrové tóny.
Při redukci (bez kyslíku) železo zůstává tmavé až šedé.
Takže jen změna prostředí (víc/míň vody a kyslíku) rozhoduje, jestli je hlína žlutá, červená nebo hnědá.
2. Miliony let malování
Tyto procesy se odehrávaly miliony let – při zvětrávání hornin, v půdě, v říčních naplaveninách.
Každý déšť, každé období sucha, každá změna klimatu přidávala další barevnou vrstvu.
Proto dnes nacházíme jíly s odlišnou barvou v různých lokalitách: každý kus země je vlastně geologický deník.
3. Příměsi a minerály
Do hry vstupují i další minerály:
Mangan dává šedé a černé tóny.
Měď umí přidat zelené odstíny.
Křída nebo kaolín vytvářejí bílé a světlé jíly.
Vznik barev je tak kombinací chemie + času + prostředí.
4. Proč barvy vydrží
Oproti organickým barvivům (která časem vyblednou), anorganické pigmenty v hlíně jsou extrémně stálé.
Proto se červené a okrové jeskynní malby staré 30 000 let zachovaly do dneška – železo prostě nevybledne.
Dřívější perly:
🧱 Tipy hliněné zednice
~ zkušenosti na zlaté zednické lžíci ~
Představte si, že se chystáte dobarvit si hlínu tak, aby odpovídala konkrétní barvě ze vzorníku. Než se pustíte do celé stěny, doporučuji vždy nejdřív malé pokusy v menším formátu – jinak vám hlína rychle ukáže, že na odstíny opravdu paměť nemá.
Vážení místo oka
Pigmenty vždycky vážím. Někdy rozdíl v setinách gramů znamená jiný odstín. Na kuchyňskou lžíci se spolehnout nedá – chce to přesnou digitální váhu.
Vzorníky jako deník
Čas od času se pouštím do experimentů, navrhuji směsi pro štuky i omítky na malých destičkách. Ty si vždy přesně popíšu: datum, recept, poměr pigmentů. Za rok už nevím, jak jsem to míchala – takovýto vzorník si to naštěstí pamatuje za mě.
Mokrá ≠ suchá
Barva čerstvě natažené omítky klame. Mokrá je vždy tmavší a výraznější. Nech vzorek uschnout, a teprve pak se rozhoduj.
Pigment jako koření
Přidávej postupně – po špetkách. Přesolenou polévku už nespravíš, stejně tak přepigmentovanou směs. Méně je víc - horní limit pro pigmentování je 5%.
Pšššt: přiznám se, že někdy jdu až na 10% a obvykle je to ok. :)
Testuj na místě
Papír nebo destička nestačí – odstín vypadá jinak pod lampou, jinak na severní a jižní stěně. Proto si většinou udělám malý test i přímo na zeď.
Míchej dostatečné množství
Nikdy nemíchej barvu jen „tak akorát“. I zkušený řemeslník nedokáže namíchat dvakrát úplně stejný odstín. Radši si připrav víc směsi, než aby ti uprostřed práce došla.
Moje dřívější tipy:
🎁 Bonus
O pigmentech jsem napsala celou stejnojmennou sérii na svém blogu, tak pokud vás téma zaujalo, mrkněte.
🗓️ Kde se potkáme?
~ hliněné akce offline i online ~
→ Na podzim nebo v zimě by se mohlo objevit tradiční Hliněné sdílení nebo i konference Zdravé domy – akce, kde se potkává praxe s výzkumem a hlína se tam řeší ze všech úhlů. Sleduju to a dám včas vědět.
→ Hlazená série kurzů
Termín: únor 2026
Zapisování na waiting list přímo na stránce kurzů pořád běží, tak neváhejte.
Již brzy zašlu přihlášeným konkrétnější informace k zimním pilotním kurzům, které nabídnu za zvýhodněnou zaváděcí cenu. Pojďte do toho se mnou! :)
Kurzy budou zaměřené na hlazené techniky různých stupňů obtížnosti: dorodango, japonská Otsu, marocký štuk apod. Ale určitě začneme od opravdového seznámení s materiálem - s relaxační japonskou technikou dorodango, jejíž ilustraci vidíte na obrázku.
✨ Tvořím Hlinoviny i Divocast s radostí a s láskou k hlíně. Pokud vás moje práce baví a inspiruje a chcete ji podpořit, můžete mé pozvat třeba na virtuální kávu:
Děkuju, že jste tu! 💛
Denisa *
* Hlinoviny jsem vám poslala já - Denisa Divoká - hliněná stavitelka celoživotně s hlínou spjatá. Vedu projekt Hlína je láska, připravuju kurzy, sdružuju řemeslnice v Cechu řemeslnic a nedávno jsem spustila první rozhovorový podcast o přírodním stavitelství v ČR s názvem Divocast.