🜃 Hlinoviny #11 ~ Petrichor
Jak vlastně voní domov?
Ssst! Elektronický holub u tebe právě upustil ještě horké vydání Hlinovin.
Když zaprší po dlouhém suchu, vzduch se během chvíle promění. Je těžší, vlhčí, nese v sobě zvláštní vůni, kterou všichni známe – a přesto málokdo ví, že má jméno: petrichor. Je to vůně půdy, kamene a kapek deště, které spolu rozehrají starou chemickou hru.
Naše čichové receptory jsou na tuto vůni neuvěřitelně citlivé. Evoluce nás k tomu vybavila – dřív nám pomáhala poznat, že se blíží déšť, a tedy voda, nezbytná k přežití.
Vůně je součástí atmosféry domu stejně jako světlo nebo barva. Jen si to často neuvědomujeme. A přitom právě vůně umí probudit paměť i emoce nejrychleji.
V tomhle vydání Hlinovin se ponoříme do vůní přírodních omítek. Objevíš, proč má vůně po dešti své jméno, jak voní čerstvé vápno a proč je marocký štuk cítit po olivovém mýdle. Dozvíš se i to, že bylinky ve stěně se dokážou po letech znovu připomenout – stačí deštivý večer. Vůně jsou totiž součástí domova stejně jako světlo nebo barva.
🦪 Perly v blátě
~ zajímavá fakta o vůni ~
Omítky čichoskopem
Tentokrát se na přírodní omítky podíváme trochu jinak – nosem.
Petrichor
Vůně po dešti není jen romantická představa. Vědci jí dali jméno – petrichor. Vzniká směsí geosminu, látky, kterou produkují půdní bakterie a olejů nasáklých v horninách během sucha. Když na zem dopadnou kapky, rozprsknou mikroskopické bublinky s touhle směsí do vzduchu. Proto ji cítíme tak rychle a tak silně.
Citlivost nosu
Naše čichové receptory jsou na geosmin neuvěřitelně citlivé – mnohem víc než na jiné pachy. Evoluce nás k tomu vybavila: kdysi nám pomáhalo včas poznat, že přichází déšť. Proto vnímáme vůni po dešti tak emotivně – je hluboko zapsaná v paměti našeho druhu.
Bylinky v omítkách
Do hliněné omítky se někdy přimíchávají sušené byliny – třeba levandule. V suchu jsou nenápadné, ale když vzduch zvlhne, jejich vůně se krátce vrátí. Dům si tak na chvíli připomene letní zahradu.
Vápno a jeho závan
Čerstvě hašené vápno voní ostře a minerálně. Je to vůně, která k vápnu patří jen krátce – jak materiál zraje a mění se zpátky ve vápenec, ustupuje i tato vůně.
Tadelakt & savon noir
Marocký štuk se ošetřuje olivovým mýdlem. Povrch pak získá jemný lesk a prostor lehký tón mýdlové vůně, která se na pár dní stane součástí atmosféry domu.
Vůně přírodních omítek jsou nenápadné, ale právě proto tvoří tu nejtrvalejší vrstvu atmosféry domova.
Dřívější perly:
🧱 Tipy hliněné zednice
~ zkušenosti na zlaté zednické lžíci ~
Voňavá praxe
Praktické rady, malé triky a zkušenosti, které voní přímo ze stavby.
Nech vůni ustát
Čerstvě natažená omítka voní výrazně – někdy syrově, někdy minerálně. Dopřej jí čas a větrej. Po pár dnech se její hlas ztiší.
Bylinky s mírou
Levandule, tymián a spousta dalších bylin se dá přimíchat do směsi. Ale pozor – vůně má být jemná, ne vtíravá. Hrst potěší, kýbl už může působit zatuchle.
💡 Malý trik: Bylinky je lepší předem namočit aspoň na 24 hodin do vody. Nevoní pak méně, jen se nevyluhují přímo do omítky a nezanechají tmavé fleky.
Olivová stopa
Marocký štuk ošetřený savon noir voní po olivovém mýdle. Není to vada, ale kouzlo. Buďte opatrní, jaké mýdlo pro údržbu tadelaktu volíte - mělo by být rozhodně čisté a draselné, jinak nemusí plnit svou funkci správně.
Hlína jako filtr
Jedna z méně známých vlastností hliněných omítek je jejich schopnost chovat se jako přirozený filtr. Jemné částice jílu mají obrovský specifický povrch – to znamená, že dokážou na sebe vázat molekuly z okolního vzduchu. A nejde jen o vlhkost, ale i o pachy a různé chemické látky.
Čistič vzduchu
Proto v místnosti s hliněnými omítkami necítíš tak silně zbytky vaření, kouř nebo zatuchlinu. Hlína je umí pohltit a postupně neutralizovat. Některé studie dokonce potvrzují, že jíl váže i formaldehyd a těkavé organické sloučeniny, které se běžně uvolňují z nábytku či podlah.
💡Tip navíc: Během schnutí přírodních povrchů je lepší větrat krátce a intenzivně, než mít okno celý den na ventilačku. Vůně omítky se tak usadí přirozeněji a vyhneš se zatuchlému pocitu.
Moje dřívější tipy:
🗓️ Kde se potkáme?
~ hliněné akce offline i online ~
→ Na podzim nebo v zimě by se mohlo objevit tradiční Hliněné sdílení nebo i konference Zdravé domy – akce, kde se potkává praxe s výzkumem a hlína se tam řeší ze všech úhlů. Sleduju to a dám včas vědět.
→ Hlazená série kurzů
Termín: únor 2026
Zapisování na waiting list přímo na stránce kurzů pořád běží, tak neváhejte.
Již brzy zašlu přihlášeným konkrétnější informace k zimním pilotním kurzům, které nabídnu za zvýhodněnou zaváděcí cenu. Pojďte do toho se mnou! :)
Kurzy budou zaměřené na hlazené techniky různých stupňů obtížnosti: dorodango, japonská Otsu, marocký štuk apod. Ale určitě začneme od opravdového seznámení s materiálem - s relaxační japonskou technikou dorodango, jejíž ilustraci vidíte na obrázku.
Otázka na závěr:
❓Jakou vůni si spojuješ s pocitem domova ty? ❓
Odpovědět mi můžeš snadno přímo na tento email.
✨ Tvořím Hlinoviny i Divocast s radostí a s láskou k hlíně. Pokud tě moje práce baví a inspiruje a chceš ji podpořit, můžeš mě pozvat třeba na virtuální kávu:
Děkuju, že jsi tu! 💛
Denisa *
* Hlinoviny jsem poslala já - Denisa Divoká - hliněná stavitelka celoživotně s hlínou spjatá. Vedu projekt Hlína je láska, připravuju kurzy, sdružuju řemeslnice v Cechu řemeslnic a nedávno jsem spustila první rozhovorový podcast o přírodním stavitelství v ČR s názvem Divocast.