🜃 Hlinoviny #19 ~ Kde je dobře
Co na nás v interiérech působí víc, než si myslíme
Ne každý příjemný prostor je krásný.
A ne každý krásný prostor je příjemný.
Někdy vejdeme do místnosti a cítíme to hned - tady je dobře.
A nebývá to proto, že by tam byla drahá sedačka.
Nebo že by všechno ladilo podle vzorníku.
Často se změní něco v těle.
Hlas se ztiší.
Ramena klesnou.
Člověk se chce posadit.
A čím víc o tom čtu, tím víc věcí začíná zapadat.
Věřím, že dobrý interiér není jen vidět.
Poznáme ho i jinými smysly.
🜃
🦪 Perly v prostoru
~ proč se někde cítíme dobře ~
Tentokrát trochu jinak.
Méně o blátě.
Více o tom, co s námi dělá prostor.
🧠 Neuroarchitektura (neuroarchitecture)
aneb tělo si prostor přečte dřív než hlava
Neuroarchitektura zkoumá, jak na nás působí prostor.
Ne esteticky.
Biologicky.
→ Prospect–refuge.
Lidé se většinou cítí nejlépe tam, kde mají výhled před sebe a něco kryje záda.
Zeď.
Roh místnosti.
Křeslo u stěny.
Když si toho všimnete v kavárně nebo restauraci, už to neuvidíte jinak :)
🌿 Biofilní design (biophilic design)
aneb proč nestačí jedna monstera v rohu
Biofilní design stojí na jednoduché myšlence:
Člověku dělá dobře něco, co připomíná přírodu.
A ne — není to jen o pokojovkách 🙂
→ Fractals.
Mozek má rád jemnou nepravidelnost podobnou přírodě.
Kresbu dřeva.
Kámen.
Hlínu.
Stíny.
Možná i proto některé dokonale hladké interiéry působí trochu mrtvě.
👂 Multisenzorický design (multisensory design)
aneb interiéry nevnímáme jen očima
Prostor nevnímáme jen pohledem.
Ale taky:
sluchem,
dotekem,
čichem,
skrze světlo,
teplotu povrchů.
Některé místnosti sice vypadají útulně.
A stejně v nich nechceš sedět.
Jiné jsou obyčejné, ale člověk se tam přirozeně uvolní.
🜃
🏡 Eartherior Design
~ malé experimenty s prostorem ~
Tady je pár malých experimentů. Nestojí skoro nic.
Přesuňte svoje oblíbené místo
Zní to zvláštně, ale zkuste týden sedět někde, kde máte záda krytá a vidíte do prostoru.
Křeslo.
Jídelní židle.
Pracovní místo.
Všimněte si, jestli se něco změní.
Klid.
Soustředění.
Pocit bezpečí.
Zhasněte stropní světlo
Aspoň na jeden večer.
Jen lampy, svíčky.
Tlumené a teplé světlo.
Je zvláštní, jak moc se změní atmosféra.
A někdy i nálada doma.
Schovejte na týden jednu otevřenou polici
Prostě ji zakryjte látkou.
Neříkám navždy.
Ale zkuste sledovat:
Odpočívá se tam líp?
Mozek má někdy rád méně věcí na zpracování, než si myslíme.
Sáhněte si na stěny a povrchy
Zní to možná divně, ale kdy jste se naposledy dotkli povrchů ve svém domě?
Které povrchy vás přitahují?
Které působí tvrdě?
Studeně?
Mrtvě?
A které vás přitáhnou a zastaví?
Které evokují přirozenost?
🜃
🎙️ Ještě jedna zastávka na závěr
Když jsem nad tím vším přemýšlela, několikrát jsem si vzpomněla na můj nedávný rozhovor s Oldřichem Hozmanem.
Mluvili jsme o zákoutích, bezpečí a proč děti milují kouty a niky.
Pokud vás tohle téma baví, možná vás bude bavit i ten rozhovor.
Na kterém místě doma je ti nejlíp?
A čím myslíš, že to je?
Jestli tě napadne odpověď, napiš mi.
Pokud chceš jít dál
Vlhké mýty · Konec · Opravdový tadelakt · O složení · Mezi tím
🗓️ Kde se potkáme
~ hlínu je nejlepší poznat naživo ~
Série kurzů Poznej hlínu
Kurzy z řady Poznej hlínu, které pořádáme ve Sdružení hliněného stavitelství, už jsou v plném proudu.
Jsou určené pro každého, kdo chce hliněné stavitelství poznat opravdu zblízka – osahat si materiál, pochopit jeho chování a vyzkoušet si základní techniky práce.
Možná zase dorodango?
Lidé se mě vytrvale ptají na další termíny kurzu dorodanga…
Možná ještě na podzim venku.
Možná přes zimu uvnitř.
Termíny ještě nemám, ale plánuju je.
Pokud tě to láká, můžeš mi zatím nechat svůj e-mail tady.
Až to vymyslím, ozvu se osobně.
🌱 Hlinoviny i Divocast tvořím s radostí a láskou k hlíně. Pokud tě to baví a dává ti to smysl, můžeš mě podpořit třeba virtuální kávou.
Děkuju, že jsi tu.
Denisa Divoká
Hlína je láska